P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
19.11.2017 - 04:13 CET Přihlášení uživatele

Kutná Hora > Památky

Tisk PDF dokument Pošli upozornění na záznam Zpět

České muzeum stříbra - Hrádek

České muzeum stříbra , Barborská 28, 284 01 Kutná Hora , Tel: + 420 327 512 159; +420 733 420 366
Email: info@cms-kh.czhttp://www.cms-kh.cz
Původně gotický městský palác s nádvořím a věží, postavený před rokem 1420 mistrem z okruhu stavební dvorské huti. V současné době je zde stálá expozice 'České muzeum stříbra'.

Otevřeno denně, kromě pondělí:

duben a říjen (út-ne)   9:00 - 17:00
květen, červen, září (út-ne)   9:00 - 18:00
červenec, srpen (út-ne) 10:00 - 18:00
listopad (so, ne) 10:00 - 16:00
prosinec - březen zavřeno

 

Historie

Téměř sedm století shlíží do údolí, jímž protéká říčka Vrchlice, dříve nelichotivě nazývaná Pách, pamětník počátků města Kutné Hory - Hrádek. Stál tu pravděpodobně již před tím, nežli 'stříbrná horečka' přilákala do zdejší krajiny podnikatele a dobrodruhy a dala tak vzniknout hornímu městu, 'druhému v zemi hned po Praze'.

Na přelomu 13. a 14. století se k němu na svahu připojil i opevněný dvorec stavěný pro účely nově založené centrální královské mincovny, pozdější Vlašský dvůr. V době první čtvrtiny 14. století, z níž se nám zachovaly o Hrádku první písemné zprávy, nestál ještě ani kostel sv. Jakuba se svou typickou vysokou věží, nestála katedrála sv. Panny Barbory a několik století mělo ještě uplynout, nežli kutnohorské panorama nad říčkou Vrchlicí dokončí dlouhá silueta barokní Jezuitské koleje. Budovu Hrádku čekal dlouhý a rozmanitý osud.

Dřevěná, pravděpodobně opevněná tvrz, se v době, kdy i český král budoval v kutnohorské mincovně své panovnické sídlo, přeměnila na kamenný palác městského typu, který se dostal do držby oblíbence Václava IV., pana Václava z Donína. I když požáry města v letech husitské revoluce pohltily většinu písemných zpráv, mezi nimi i ty o osudech Hrádku z této doby, jisté je, že se stal výstavným sídlem a svou třípatrovou věží i vysokými štíty dominoval mezi ostatní kamennou zástavbou města.

Jeho majitelé, skuteční i ti, co jej obdrželi jako zástavu dluhů, se střídali, Hrádkem procházely rodiny královských oblíbenců, úředníků královských i městských, rodiny zbohatlých rudokupců. Mezi nimi se nejproslulejším stal obchodník s rudou a mědí, majitel dolů i několika městských domů, Jan Smíšek z rozvětveného rodu pánů z Vrchoviště. Dodnes obdivujeme uměleckou kamenickou výzdobu s hornickými motivy i malované stropy, jedny z prvních projevů renesance v Čechách, vzniklé za velkorysé přestavby Hrádku v době krále Vladislava Jagellonského. Byla to zřejmě tajně a nelegálně hutněná stříbrná ruda a bezohledné podnikatelské transakce, které panu Smíškovi umožnily tyto nebývalé investice do jeho sídla.

Hrádek se tehdy stal skutečným honosným palácem s velkými sály, věží, arkýři i kaplí. I když mnohé z této jeho gotické podoby vzalo za dalších majitelů, především jezuitů, za své, (jako například velká reliéfní deska nad portálem do hodovního sálu nebo vysoké gotické střechy se štíty s fiálovou výzdobou), přetrvalo do dnešních dnů tolik, že lze bez nadsázky Hrádek označit za jeden z nejčistších projevů, přestavbami nezasažené, české gotiky.

Uplynula dlouhá doba, během níž se sály Hrádku přeměňovaly z učeben jezuitského gymnázia na třídy hlavní školy a učitelského ústavu, než město v r. 1910 Hrádek koupilo s tím, že bude restaurován a že se do něj umístí muzeum. Ale tento úmysl začal být realizován až po 2. světové válce. Do budovy se konečně usídlilo muzeum a v sálech byla otevřena expozice Hornického muzea. Slibný vývoj trval však pouze do počátku sedmdesátých let. Tehdy byla muzejní expozice uzavřena s tím. že Hrádek má nastoupit novou etapu rekonstrukce. Téměř dvacet let byly však interiéry Hrádku uzavřeny a na dokončení hlavních rekonstrukčních prací čekaly až do poloviny 90. let.

S otevřením nové expozice Českého muzea stříbra se do hradních sálů navrátila atmosféra slavného období kutnohorské prosperity a Hrádek opět začal získávat zpět svou zapomenutou kulturněspolečenskou prestiž. Neoficiální premiéra otevření nové muzejní expozice - 'České muzeum stříbra' v rekonstruovaném 1. patře - se konala v březnu 1996 pro vzácnou návštěvu, prince Filipa, vévodu z Edinburghu. Jakoby se tato událost stala počátkem nového, na společenské události bohatého života Hrádku. Do sálů muzejního prohlídkového okruhu se vrátily nejvzácnější muzejní exponáty, vypovídající o dějinách stříbrného města, které bylo ekonomickou základnou českého království. Opět zde zaznívají koncerty, navrátil se ruch banketů, střídají se slavnostní i diplomatická setkání, a nově se konají tiskové konference. Téměř žádnou významnou událost a návštěvu města nelze uskutečnit bez kutnohorského 'Hrádku nad Vrchlicí'. Hrádek se stal cílem nejen diplomatických návštěv, nýbrž i mnohých turistických návštěvníků. Jeho interiéry s muzejní expozicí shlédne za rok v průměru 40.000 návštěvníků. Přitahují je i četné různorodé výstavy, neboť ve výstavních sálech se každoročně pořádá v průměru pět až šest výstav. A nejen to, pod gotické klenby a malované stropy se ve stylizovaném programu nově zavedené tradice tzv. Podzimní Smíškovské slavnosti navrátila i samotná osoba pana Jana Smíška, jeho rodiny a tehdejších obyvatel jagellonské Kutné Hory. Nenásilnou a zábavnou formou navracejí se hosté tohoto historického plesu zpět do dob, kdy kutnohorští podnikatelé byli bohatými mecenáši kultury a stavitelství, aby tak sami získali bližší vztah ke svému městu a zájmu o jeho historické památky.

 

Text: PhDr. Světlana Hrabánková, České muzeum stříbra v Kutné Hoře